1.KAPITOLA

13. června 2010 v 23:12 |  ZRZKA MIRI
Od: Zrzka.Miri
Komu: Karen
Téma: Stěhování
Příloha: Dům

Ahoooj,Karen!
Teprve teď jsem přijela a pořád
přemýšlím nad tím proč se vlastně stěhujeme L je mi zle od pohledu na nový život. V Lewesu jsem měla tebe a ted když se podívám na ten nový dům ,který se teď podobá spíš zřícenině mám chuť nasednout na první vlak zpátky do Lewesu..Možná by si toho ani nevšimli je tady takový rozruch kvůli stěhovákům.Simone vyšiluje kde má svoji sadu na nehty a Dennis začal ožužlávat plastelínu. To já hned zaběhla s notebookem do údajně mého pokoje a stírám si kapičky slz z monitoru. Ještě jsem se nevzpamatovala z toho že jsem od mého skutečného domova + tebe,tak daleko. Vždy jsme si psali přes e-mail ,ale byly jsme od sebe jen jeden blok,teď několik set kilometrů.Musím jít pomoct pohlídat Dennise,tak snad se brzo uvidíme.

S LOVE smutná Zrzka.Miri



1.KAPITOLA

Po několika hodinách jsme měli všechny věci v domě Mně osobně bylo jedno kde se ted nachází
můj nábytek. Moje starší 16ti letá sestra Simone byla z stěhování celá bez sebe. V Lewesu neměla kamarádky,protože ostatní měli jiné zájmy a tak se těšila na nové prostředí . Od příjezdu nemluví o ničem jiným než o tom jak je to tu úžasný a že se hned půjde vykoupat do moře. Je fakt že tady je hezky moře a krásné domky,ale pro mě jsou přátelé a pocit domova daleko důležitější a tady jsem ten pocit neměla. Dennis byl z nás asi nejvíc v pohodě je mu teprve 2 roky takže on měl opravdu nejmíň problémů.

Šla jsem ven už to tady nemůžu vydržet ta vůně stěhování a zmatku.
,,Pojď Denni půjdeme se projít ju ?"
Máma si toho neměla šanci všimnout,to sem a to tam měla toho s tátou nad hlavu.
Vyšla jsem a šla k vodě i když jsem to tam vůbec neznala.
Po chvilce ticha sedění na jemném písku u moře jsem se odvážila zeptat.
,,Tak co Denni líbí se ti tady?"
,,A jaaaak miri už se těším až se buděm kouupaat tady to je úpe jiný než ve Lawšu"
,,To není Lawš ,ale Lewes" v tom okamžiku mě ukápla další slza stezku.
Denni si toho naštěstí nevšimnul tak jsem mu radši koupila velkou zmrzlinu na stánku a sama přemýšlela.Chodila jsem sem a tam po pláži. Když jsme se vrátili vypadalo to v té zřícenině o mnoho líp.
,,Tak ještě nákej ten den a pár úprav z venší a bude tu krásný útulný domov" řekl táta ,ale v to jsem se začala štípat do ramene. Jak jen může tomuhle říkat domov? Ani né po 6 ti hodinách příjezdu z našeho opravdového domova. Můj domov je v Lewesu L.
Nikdo mě nechápal copak jsem jediná z naší rodiny,které se tolik stýská po mém Lewesu ? Změnilo se úplně všechno i pach ,když jsem otevřela bytové okno v Lewesu cítila jsem pach velkoměsta,dnes jsem otevřela domovní okno a ucítila jsem vůni moře a ticha. Několik turistů,tam si hráli děti a tam zběsile chodil sem tam zmrzlinář aby stíhal objednávky,oproti Lewesu to bylo nic. Tam si slyšel auta,autobusy,hádky překvapení prostě všechno.Sevřel se mi žaludek z pocitu až se mě někdo zeptá kde bydlím řeknu v Reanny. Znovu mi ukápla slza a nedokázala jsem to zastavit
Další den mě probudil řachot zvenčí opravovali nám střechu a to bylo teprve 7 ráno.Všichni už byli vzhůru tak jsem na nic nečekala a šla dolů.
,,Dobré ráno ospalče tak jak se ti spinkalo na dnešní z brusu nový den?" začala prozpěvovat máma.
,,Ospalče ? Je 7 hodin ráno a den je jako každý jiný" …. Teda o moc moc horší řekla jsem si v duchu. Zdálo se mi že jsme se vrátili zpět do Lewesu.
Měli jsme už hotovou novou docela moderní kuchyň všichni se měli o čem bavit jen já mlčky okusovala kůrku chleba,ale už jsem neměla náladu vidět ty jejich nadšené obličeje.
,,Už půjdu nahoru není mi dobře" řekla jsem a mlčky odešla do pokoje. Měla jsem pocit že mi udiveně propichovali záda svými nechápavými pohledy.
Pustila jsem si mp3 tak hlasitě jak jen to šlo ,abych mohla uniknout svým myšlenkám.Po hodině jsem se probrala s leknutím.

,,Co tady děláš ségra nemám náladu"
,,To nejde přehlídnout pojď jdem ven"
,,Nejdu nikam ,nech mě být" odsekla jsem rychle
,,Ale budeš muset,máma sem za chvíli příjde zeptat se tě co ti je"
Tak to mě opravdu dostalo. Aby mi máma promlouvala do duše zrovna teď to bylo opravdu to poslední co jsem chtěla.Rychle jsem se převlíkla a rychlostí blesku jsem vylítla z tý naší zříceniny.
Celou cestu se Simone a Denni bavili a já jen mlčky pochodovala a vzrušeně jsem se dívala jak mi písek proplouvá mezi prsty.
,,Máma mi řekla že máme nakoupit"
,,chrm.. " mňoukla jsem tichým hláskem
,,Nemusíš to celý stěžovat" to mě vážně dostalo a najednou jsem obživla
,,Já to celý stěžuju,protože jsem taky jedinej člověk kterej chce zpět do Lewesu. Já tu nechci být".
,,Ale nemluv to se taky nemůžeš podívat z jinýho úhlu?Je tu krásně a máme dokonce dům"
,,Tý zřícenině říkáš dům ? Jako by mi záleželo jen jestli bydlíme v domě nebo v bytě já tam měla kamarádku před kterou jsem se cítila bezpečně a nezačala před ní koktat když jsme spolu mluvily"
,,Tady si taky zvykneš a z tý zříceniny jak ty říkáš bude brzo dům jak se patří. Nejsi tady jediná kdo si musí zvykat….." Úplně mě zamrazilo Simone se najednou tvářila úplně jinak než předtím.
,,….nemrzí mě to asi tak jak tebe ,ale snažím se ukázat mámě a tátovi že si o mě nemusí dělat starosti a ty jim to opravdu neulehčuješ."
Zase mi ukápla ta velká slza.Nadechla jsem se a smutně odpověděla
,,Víš … já se …. já se bojím že si tu nenajdu nikoho kdo by mi rozuměl a…. budu muset přemoct svoje koktání když nemám co říct a zvyknout si .. a je toho na mě moc na jednou a vůbec mi nezáleží na tom že je tady hezčeji než ve Lewesu.."
Odmlčela jsem se ,protože jsem si zopakovala co jsem řekla …… co jsem to vlastně řekla,opravdu mi připadá že je to tady hezčí než v Lewesu ? Upřímně jsem si říkala vlastně co je tady špatně je tady krásná vůně moře ,místo řevu dítěte ,které nedostalo nakrmit jsem slyšela pištění racků a dětí co si hráli.Ani jsem necítila pach cigaret co jsem v Lewesu cítila na každém kroku.Jsem až moc zmatená.
,,Neboj budeme tu spolu a když nám bude úzko půjdeme ven se projít a objevovat nová místa,ale před mámou a tátou se budeme tvářit aspoň trochu v pohodě mají toho hodně."
No teda to je opravdu opravdu poprvé co slyším Simone říkat slovo ,,MY" já a ona ,možná nás to spojí víc než si myslím ,ale musím uznat že mi fakt pomohla nejen pochopit mamku a tátu ,ale bylo mi o hodně líp ,že se necítím sama a že mám podporu.Někoho kdo se cítí stejně jako já.
,,Jo dobře máš pravdu mají toho hodně" setřela jsem si umáčené oči
A dokonce mi Denni ,který nás celou dobu nejspíš poslouchal skočil do náruče s nadějí že mi je líp J a taky bylo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti kniha Zrzka.Miri

Ano
Ne

Komentáře

1 Little Witch Little Witch | Web | 14. června 2010 v 19:49 | Reagovat

Tyyy jo,to jsi sama překládala???Jsi šikovná...jdu na další kapitolu

2 Markii Markii | Web | 15. června 2010 v 19:51 | Reagovat

Je to pěkné =o) Už jsi du číst další díl =o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama